HEJTMACHINE #44: Zlaté glóby 2019 ovládly ideologické lži, maskovaná homofobie a vycizelovaná nostalgie. Což prostě není fajn…

HEJTMACHINE #44: Zlaté glóby 2019 ovládly ideologické lži, maskovaná homofobie a vycizelovaná nostalgie. Což prostě není fajn…
noise_law / Bohemian Rhapsody hejtmachine Queen roma

Zlaté glóby 2019: Identifikace s politickou lží naplněnou homofobní deklamací
Filmové (nebo vlastně také hudební, nebo jakékoliv jiné…) ceny jsou vlastně dobré snad jen k jedné věcí. Vůči jejich výsledkům se dá strašně hezky vyhraňovat a vymezovat: Psát, že měl vyhrát někdo jiný, než kdo skutečně vyhrál. Mnohdy se jedná spíše o banální „vkusový spor,“ ne ale však nutně nyní. Pokud letos nejlepší film Zlatý glóbů vyhrál snímek Bohemian Rhapsody, tedy biografie skupiny Queen plná kompromisů, které jako by k hedonistické skupině nakonec ani nepatřily, tak v tom lze spatřovat něco symptomatického pro současný svět a v něm proudící nehezké energie. Oceněním daného titulu se totiž ještě stále celkem respektované ceny identifikují s několika fenomény současného světa, které jsou spíše nebezpečné než cokoliv jiného. Řekněme si to. Přimknutí se k filmu Bohemian Rhapsody znamená přihlášení se k falešné iluzi vyznávání tradice a historického vyprávění v narativu, který je plný ideologických lží, jež jsou požity proto, aby vyjadřovaly předem určené politikum. Přimknutí se k Bohemian Rhapsody ale znamená také přihlášení přihlášení se k homofobnímu konzervativistickému diskurzu, jež se tváří z daného hlediska spíše neutrálně, nikoliv agresivně, či selektivně. Nejen z těchto důvodů nejsme s letošnímu Glóby ani trochu spokojeni.

Ne, Roma není špatný film. Jen se schovává do nostalgického závětří…
Ani ocenění druhého snímku, který je nejvíce spojován s udílením Zlatých glóbů za rok 2019, náš vlastně příliš nepotěšilo. To, že byl v kategorii nejlepšího cizojazyčného snímku vyznamenán film Roma, neznamená, tak jako v případě závadného titulu Bohemian Rhapsody, estetický úpadek, nýbrž spíše deklamaci konzervativního pohledu v kontextu kategorie, která by měla prosazovat spíše progresivní názor. Roma, velmi nadaného režiséra Alfonsa Cuarona, rovněž oceněného v režijní kategorii, je nesporně kvalitním dílem: Soustředěně vyprávěným prostřednictvím úchvatných v hloubce komponovaných dlouhých záběrů. Ale zároveň se jedná o film tak trochu neživotný a strnulý: O film, který nevznikl proto, aby tvořil, aby se hýbal, ale prostě proto, aby vzdal poctu tomu, čemu se jeho autor cítí zavázán. Na tom není určitě nic špatného. Ale my bychom pouze rádi vyjádřili názor, že bychom rádi viděli, aby kategorie nejlepších cizojazyčných filmů, ovládaly spíše díla, která myšlení provokují, než aby je konzervovaly do forem, jež slouží především sebedojímání. Prostě měla vyhrát Dívka.

DEJ SI DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY HEJTMACHINE
HEJTMACHINE #43: Tentokrát z rubriky nebezpečné-pro-společnost: Projev Miloše Zemana a pop Jiřiny Anny Jandové…
HEJTMACHINE #42: Bez managerských schopností Dana Ťoka a hudebního tvoření Vlasty Horvátha by vám bylo líp. Berte to jako fakt.
HEJTMACHINE #40: na bubáky týdne nominujeme Jiřího Ovčáčka ve svazku s VŠE, nebo plzeňského fotbalistu Milana Petrželu…